Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Vytvořte ze svých alb pexeso

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

SLEVA 10 % do 30. 11


reklama

98 fotek, 15.6.2017, 57 zobrazení, 49 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, příroda
Jiřetín pod Jedlovou (původní a něm. název Sankt Georgenthal) je obec (dřívější město) na severní straně Lužických hor, v okrese Děčín, v Ústeckém kraji. Obec tvoří kromě městečka ještě osady Lesné, Rozhled a Jedlová. V roce 1587 byla Jiřetínu udělena císařem Rudolfem II. plná městská práva. V roce 1998 získala obec titul Vesnice roku.

Jiřetín leží v nadmořské výšce 458 m n. m. pod Křížovou horou (563 m n. m.), na kterou byla roku 1764 zřízena křížová cesta, a v roce 1796 kaple. V obci je od roku 1874 ženský klášter Kongregace dcer Božské lásky.

Na většinu území obce zasahuje CHKO Lužické hory. Jiřetín pod Jedlovou má statut městské památkové zóny od roku 1992. Poblíž obce se nachází zřícenina hradu Tolštejn a třetí nejvyšší vrchol Lužických hor Jedlová. Na západním okraji obce, u silnice směr Děčín, se nachází štola Jan Evangelista. Obec je významným střediskem zimních sportů.
Tolštejn 9
34 fotek, 14.6.2017, 52 zobrazení, 43 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, příroda
Hrad Tolštejn (německy Tollenstein, dříve Dohlenstein znamenající „Kavčí skála“ je zřícenina středověkého hradu na severní straně Lužických hor na jihu Šluknovského výběžku v severních Čechách. Nachází se přibližně 7 km jihozápadně od města Varnsdorf a 2 km jižně od centra obce Jiřetín pod Jedlovou v okrese Děčín, na jejímž katastrálním území leží.

Gotický hrad byl postaven začátkem 14. století kolem dvou znělcových skalisek, která na jih a východ spadají téměř svisle dolů a na západě souvisí nízkým hřbetem s horou Jedlová. Ze severní strany jej chránily příkopy a hradby. Tolštejn měl vynikající strategickou polohu, která umožňovala hlídat jediný schůdný přechod z Lužice na českou stranu Lužických hor. V průběhu dějin ho vlastnili Vartenberkové, Berkové, Šlejnicové i další majitelé. Hrad dal název okolnímu panství s názvem tolštejnské.

V 17. století byl opuštěn a začal chátrat, později se stal vyhledávaným turistickým cílem, s nímž se spojují návštěvy známých osobností i místní pověsti. V současnosti je to zřícenina, která je chráněna jako kulturní památka České republiky Je volně přístupná, v jejím areálu se nachází placená skalní vyhlídka umožňující pohled na území Čech a Saska. Tolštejn je i významnou botanickou lokalitou s výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin.
169 fotek, 27.5.2017, 138 zobrazení, 38 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, příroda
Report z návštěvy starých cínových štol u Nového Města pod Smrkem

První písemná zpráva o cínu na severních svazích masívu Smrku je z roku 1576. „Cínová horečka" vypukla v osmdesátých letech toho století.Cín se těžil na české straně hor v řadě štol na třech místech. S těžbou se začalo pravděpodobně na Svinském vrchu nad Ludvíkovem, odkud je z listin známo i nejstarší, dnes již neexistující důlní dílo Asser (nazvané po jménu horníka) z roku 1576 a málo dochovalá štola Všech svatých andělů (1582) a na blízkém Závorníku Svatý Vavřinec (1585). Prakticky současně se těžba přesunula i na sousední vrch Měděnec a na vedlejší, pouze tokem Lomnice oddělenou Rapickou horu. Z dochovaných horních dél jsou známa data otevření u štol: Nebeské vojsko (1580), Erasmus (1580), Bohatá útěcha (1581), Beránek Boží (1582), Petr a Pavel (1583), Rapold (1585), Blažená bohatá útěcha (1585). Nejmladším datovaným dolem, který se ale zachoval jen ve zbytku, je Kateřina (1611).
Kromě děl, v nichž se těžilo, bylo nutno pracně hloubit i tzv. dědičné štoly, které sloužily k odvodňování dolových polí. Protože nepřinášely přímý užitek, spojovali se finančně k jejich hloubení majitelé všech okolních horních děl.
Po válce byl od roku 1953 prováděn na Rapické hoře i Měděnci moderní rudný průzkum a kromě získávání vzorků ve starých štolách byly vyraženy nejméně tři štoly: Světlana, František a Josef. Geologická zpráva, která tehdy vznikla na základě průzkumu podzemního cínového bohatství nitra Jizerských hor uvádí, že bilanční zásoby kasiteritu zde jsou a rudy je dokonce značné množství, ale je tak rozptýlena, že by se v současnosti nevyplatilo ji těžit.
83 fotek, loni na jaře, 110 zobrazení, 78 komentářů | dokumenty, události
Bitva u Liberce byla jedna z bitev sedmileté války, která se odehrála 21. dubna 1757 v okolí dnešního města Liberce
V říjnu roku 1756 se po bitvě u Lovosic podařilo pruským vojskům zmocnit téměř celého Saska. Proti nim se podél severočeských hranic rozestavila vojska rakouská a svedla s protivníkem několik šarvátek. Od listopadu se pak rakouské síly začaly opevňovat také v Liberci, kde se usadily na pravém břehu Nisy a za pomoci místních obyvatel zbudovaly řadu opevnění. Nejsilnějším z nich byla pozice artilérie na Keilově vrchu.

V dubnu roku 1757 tak proti sobě stála přibližně dvacetitisícová pruská armáda utábořená kolem Žitavy pod velením vévody Augusta Wilhelma Braunschweig-Beverna a rakouské sbory v okolí Liberce a Jablonného čítající na 26 000 mužů. Rakušané pod velením polního maršála Lascyho stáli podél Nisy: pravé křídlo od Keilova vrchu (dnes část Nové Město) směrem do Ruprechtic až k dnešnímu kostelu Matky Boží U Obrázku, slabší levé křídlo se táhlo planinou mezi Františkovem a Růžodolem až někam do prostoru dnešních Karlinek. Podle rakouského plánu měly zasáhnout pruský týl výpadem přes Chrastavu oddíly maršála Maquira dislokované za Ještědským hřebenem o síle zhruba 10 000 mužů.

Pruská vojska překročila hranice 20. dubna 1757 a postupovala proti proudu Nisy, po cestě obsadila Hrádek nad Nisou, Grabštejn a Chrastavu a do večera pronikla až k Horní Suché. Před rozbřeskem tak proti sobě stálo asi 16 000 pruských a přibližně 10 000 rakouských vojáků levého křídla podporovaných dalšími 7 000 vojáky křídla pravého pod velením hraběte Lascyho.
29 fotek, loni v létě, 252 zobrazení, 89 komentářů | cestování, krajina, příroda, zvířata
Kolonie syslů na okraji Radouče se utěšeně rozvíjí. Přestože před několika lety bylo setkání se syslem spíše zvláštností a tento kriticky ohrožený druh z Mladé Boleslavi téměř vymizel, protože zarostlý terén, v němž sysli neměli přehled o predátorech, jim k životu nevyhovoval, dnes patří návštěva a především krmení těchto hlodavcům k jedné z velkých kratochvílí celých rodin.
V teplých letních dnech se pouhých několik desítek metrů za zástavbou sídliště scházejí lidé vybavení sedátky a igelitovými pytlíky plnými oříšků, okurek nebo mrkví a sledují cvrkot, který v kolonii panuje. Malí drzouni už se nerozpakují vlézt si za potravou člověku třeba na klín. Při pozorném sledování dříve králičích nor lze napočítat i víc než stovku hlodavců.
Ochránci přírody však dlouhodobě upozorňují, že krmení syslů není dvakrát vhodné zvířata přestávají vnímat nebezpečí a místo hledání potravy stále více spoléhají na lidi. Přestože cedule, které informovaly o zákazu krmení i o ideální potravě syslů, vandalové zničili, je třeba dodržovat zásady a zvířata krmit alespoň tím, co je pro ně přirozené, tedy zrním, zeleninou a ořechy.
Zdroj: http://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/populace-syslu-na-radouci-behem-let-dramaticky-narostla-20150730.html
59 fotek, 6.7.2016, 94 zobrazení, 103 komentářů | cestování, krajina, příroda
Ranní návštěva Dolského mlýnu, pak z Jetřichovic do Pavlínina údolí a Rynartic, Křížový vrch nad Rynarticemi
58 fotek, 4.7.2016, 115 zobrazení, 148 komentářů | architektura, cestování, krajina
Pevnost Königstein – jedna z největších horských pevností v Evropě – leží uprostřed Labských pískovců na stolové hoře Königstein nad stejnojmennou obcí na levém břehu Labe v okrese Saské Švýcarsko.

Na náhorní plošině, která se nachází 240 metrů nad hladinou Labe, je zpřístupněn od roku 1955 vojenský historický skanzen o rozloze 9,5 hektarů. Z pískovcového kamene jsou vyzděny 1 800 metrů dlouhé a až 42 metrů vysoké hradby pevnosti. Uprostřed opevnění se nachází 152,5 metrů hluboká studna – nejhlubší v Sasku a druhá nejhlubší v Evropě.
Pevnost se 29. května 1955 stala z turistického hlediska neocenitelným vojenským skanzenem, který je dnes pobočkou Vojenského historického muzea Bundeswehru v Drážďanech. V letech 1967 až 1970 byl postaven osobní a nákladní výtah pro 42 osob. V uplynulých desítkách let navštívilo pevnost přes půl milionů návštěvníků ročně a 14. října 2005 byl uvítán 25miliontý návštěvník.
48 fotek, 4.7.2016, 134 zobrazení, 108 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
Mezi nejznámější turistické atrakce patří zcela určitě vyhlídkový skalní most Bastei, který jednou z největších dominant a symbolů Saského Švýcarska. Původní název Bastei je připomínkou na obranný soubor strmých skal kolem skalního hradu Neurathen. Skály na Bastei vznikly díky vodní erozi během miliónů let a ční až ve 305 metrech nadmořské výšky. Z Bašty, což je český název, se můžete těšit z výhledů na labské údolí, na kamenný most Basteibrücke, hrad Neurathen a na skalní město. Bastei najdete 194 metrů nad pravým břehem Labe a je vzdálen přibližně patnáct kilometrů od hraničního přechodu Hřensko – Schmilka. Kamenný most Basteibrücke – první turistický evropský most má na délku 76 metrů a překlenuje hlubokou propast Mardertelle (Kuní jámu). Spojuje mezi sebou Bastei a skalní hrad Neurathen. Vznik mostu se datuje do roku 1851 a jednalo se vůbec o první evropskou stavbu pro turisty. Bastei leží blízko lázeňského městečka Rathen, nedaleko Pirny.
PF 2017 10
1 fotka, 1.12.2016, 67 zobrazení, 19 komentářů | lidé, oslavy, události
Krásné Vánoce a šťastný nový rok 2017 všem rajčákům, kamarádům a lidem dobré vůle přeje Petr s rodinou. Moc děkuji za Vaše návštěvy a milé komentáře v uplynulém roce!!! Přeji Vám v novém roce 2017 spoustu krásných snímků a hodně radosti ze života!!! :-)
54 fotek, 12.2.2016, 91 zobrazení, 84 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, rodina-přátelé, zábava
Science centre iQLANDIA Liberec je science centrum v Liberci, které bylo otevřeno 29. března 2014. Navazuje na tradici iQPARKU. Liberecké science centrum je rozděleno do celkem deseti expozic se čtyřmi stovkami interaktivních exponátů. Je tu první humanoidní mluvící robot v Česku nebo 3D planetárium.
62 fotek, srpen až říjen 2016, 224 zobrazení, 276 komentářů | cestování, krajina, lidé, příroda, rodina-přátelé
Geologická stezka na Rütikopfu

Hora Rüfikopf u střediska Lech na Arlbergu vypráví příběh o vzniku Alp a zániku oceánu. Během jízdy lanovkou na vrchol hory lze pozorovat jednotlivé oddělené vrstvy horniny, které se vytvářely působením alpínského vrásnění. Z horní stanice lanovky se můžete vydat na Geologickou stezku, kde bude mít možnost dojít až na samotný počátek existence naší Země. Při této túře poutníci prochází kolem „zkamenělých svědků“ dob před mnoha miliony lety, kdy tento prostor ještě zaléval praoceán. A tak je možné nacházet zkamenělé mušle, mořské ježky, korály a nesčetné druhy minerálů – to vše za pouhé dvě až tři hodiny putování.
79 fotek, srpen až říjen 2016, 192 zobrazení, 257 komentářů | cestování, krajina, příroda, rodina-přátelé
Z Lechu autobusem na OberLech - dále lanovkou a pak po svých do sedla pod Mohnenfluh, odtud sestup k jezeru Butzensee, pak zpět do Oberlechu
128 fotek, srpen až září 2016, 266 zobrazení, 333 komentářů | cestování, krajina, příroda, rodina-přátelé
Z Lechu autobusem k jezeru Formarinsee, dále přes kamenné moře Steiernes Meer a sedlo Gehrengrat ve výši 2438 m k přehradní nádrži Spullersee.
78 fotek, srpen až září 2016, 125 zobrazení, 176 komentářů | cestování, krajina, příroda, rodina-přátelé
Stuttgarter Hütte - z Lechu lanovkou na Rüfikopf a odtud po horském chodníku po značené ceste přes Ochsengümple a Rauhekopfscharte s převýšením cca 400 m na Stuttgarter Hütte, pak sestup do Zürsu

Chata byla postavena v roce 1910 v nadmořské výšce 2310 m v sedle Krabachjochs mezi horskými vrcholy Krabachspitze (2522 m) a Erlispitze (2634 m) na hranici rakouských spolkových zemí Tyrolsko a Voralbresko. V roce 1962 byla postavena zásobovací lanovka od horské restaurace Trittalp nad obcí Zürs.
67 fotek, 31.7.2016, 140 zobrazení, 139 komentářů | cestování, krajina, příroda, rodina-přátelé
Warth - lanovkou Stëffisalpbahn 1884m n.m. - HochAlp 1991m n.m. - sýrárna AlpeAuenfeld - Bürstegg 1716m n.m. - Lech

Vorarlbersko je nejzápadnější a po Vídni druhá nejmenší rakouská spolková země. Ve svojí moderní podobě existuje Vorarlbersko jako samostatný územní celek od roku 1861. Metropolí země je Bregenz (sídlo zemského sněmu a dalších zemských institucí). Svůj název, jenž se dá doslovně přeložit jako Předarlbersko, získala země proto, že se z hlediska zbytku Rakouska nachází před zdejším Arlberským průsmykem, ležícím na hranici s Tyrolskem.
Celé Vorarlbersko se rozkládá v Alpách na pravém břehu Rýna u východního konce Bodamského jezera, mezi 46°52' a 47°36' s.š., a 9°33' a 10°15' v.d. Na severu hraničí s německou spolkovou zemí Svobodný stát Bavorsko, na západě s Lichtenštejnskem a švýcarským kantonem Sankt Gallen, na jihu se švýcarským kantonem Graubündenem a na východě s další rakouskou spolkovou zemí Tyrolskem. Na západě je ohraničeno Rýnem, na severozápadě Bodamským jezerem, na východě se rozkládá Verwall a Arlberský průsmyk, na jihu Rätikon a Silvretta. Hlavními vodními toky Vorarlberska jsou Rýn a jeho pravostranný přítok Ill, jenž zde protéká údolím Montafon.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter