Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.


145 fotek, březen 2010 až duben 2014, 108 zobrazení, 64 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, města, ostatní
90 fotek, 17.2.2018, 71 zobrazení, 53 komentářů | cestování, dokumenty, příroda, zvířata
Botanická zahrada Liberec je nejstarší botanickou zahradou a zároveň nejrozsáhlejší sbírkou exotických rostlin v ČR. Je rozdělena na skleníkovou a venkovní část. Skleníkový areál sestává z 9 různě velkých expozičních pavilonů s celkovou plochou cca 3 ha. V pavilonech je prezentováno 13 různých botanických témat s ukázkami exotických rostlin - především z tropických pralesů, pouští, stepí aj. Areál je obohacen o expozici pravěkých rostlin se sbírkou zkamenělin a velké tropické akvárium.
56 fotek, letos v únoru, 105 zobrazení, 24 komentářů | cestování, krajina, rodina-přátelé, události, zábava
Foto z druhého běhu 48.ročníku Přejezdů Jizerských hor na Staré pile, osada Jizerka - večer v maskách :-)
47 fotek, 3.2.2018, 146 zobrazení, 80 komentářů | cestování, krajina, příroda, rodina-přátelé
Výlet na sněžnicích na Pytlácké kameny a pak k Hennrichovu kříži. Odtud zpět na Jizerku
39 fotek, prosinec 2017, 83 zobrazení, 25 komentářů | cestování, dokumenty, ostatní
V Jizerskohorském technickém muzeu v Bílém Potoce se nachází expozice energetiky, letecké techniky, leteckých nehod a textilní výroby. Expozice energetiky je situována v původních interiétech strojovny a kotelny továrního areálu.
V expozici letecké techniky je možné shlédnout letecké motory a leteckou techniku od roku 1914 až po nedávnou minulost. Součástí expozice leteckých nehod je stálá výstava letecké archeologie zaměřená především na havárie letadel v Jizerských horách a Krkonoších.
Expozice zaměřená na textilní výrobu je připravována ve spolupráci Katedry textilních technologií při Technické univerzitě v Libereci.
Muzeum sídlí v areálu historické továrny firmy Karl Bienert v Bílém Potoce
50 fotek, letos v lednu, 97 zobrazení, 57 komentářů | cestování, příroda
Na sněžnicích panenskou přírodou ze Smědavy na Jizeru
Jizera (německy Siechhübel) je se svými 1122 m n. m. druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor a také nejvyšší vrchol Hejnického hřebene a celé Jizerské hornatiny. Zároveň je horou s nejvyšší prominencí (převýšením od sedla) ze všech tisícovek v české části hor. Přírodní rezervace Prales Jizera o rozloze 92,44 ha leží na katastru města Hejnice v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji.
PF2018  8
1 fotka, 24.12.2017, 72 zobrazení, 17 komentářů | události
Přejeme všem krásné Vánoce a v novém roce 2018 hodně štěstí, zdraví, inspirace a dobrého světla!!! Petr(fishbury) s rodinou
53 fotek, 16.12.2017, 93 zobrazení, 56 komentářů | dokumenty, krajina, příroda, události
Jizerskohorské bučiny - Viničná cesta - Effenbergerův kříž - Zabitý mládenec
23 fotek, 19.11.2017, 69 zobrazení, 18 komentářů | dokumenty, krajina, příroda, události
Richterova stezka - Schmidt-Gustlův kříž - Preisslerův kříž - Richterův kříž - skály Lokomotivka a Černá cesta
85 fotek, loni na podzim, 120 zobrazení, 97 komentářů | cestování, krajina, příroda
Buková hora (Jizerké hory) - Jizerka - Rašeliniště Jizery a Velká Jizerská louka - Protržená přehrada - Oldřichov v Hájích - Bílý Potok
98 fotek, 15.6.2017, 128 zobrazení, 83 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, příroda
Jiřetín pod Jedlovou (původní a něm. název Sankt Georgenthal) je obec (dřívější město) na severní straně Lužických hor, v okrese Děčín, v Ústeckém kraji. Obec tvoří kromě městečka ještě osady Lesné, Rozhled a Jedlová. V roce 1587 byla Jiřetínu udělena císařem Rudolfem II. plná městská práva. V roce 1998 získala obec titul Vesnice roku.

Jiřetín leží v nadmořské výšce 458 m n. m. pod Křížovou horou (563 m n. m.), na kterou byla roku 1764 zřízena křížová cesta, a v roce 1796 kaple. V obci je od roku 1874 ženský klášter Kongregace dcer Božské lásky.

Na většinu území obce zasahuje CHKO Lužické hory. Jiřetín pod Jedlovou má statut městské památkové zóny od roku 1992. Poblíž obce se nachází zřícenina hradu Tolštejn a třetí nejvyšší vrchol Lužických hor Jedlová. Na západním okraji obce, u silnice směr Děčín, se nachází štola Jan Evangelista. Obec je významným střediskem zimních sportů.
Tolštejn  12
34 fotek, 14.6.2017, 93 zobrazení, 52 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, příroda
Hrad Tolštejn (německy Tollenstein, dříve Dohlenstein znamenající „Kavčí skála“ je zřícenina středověkého hradu na severní straně Lužických hor na jihu Šluknovského výběžku v severních Čechách. Nachází se přibližně 7 km jihozápadně od města Varnsdorf a 2 km jižně od centra obce Jiřetín pod Jedlovou v okrese Děčín, na jejímž katastrálním území leží.

Gotický hrad byl postaven začátkem 14. století kolem dvou znělcových skalisek, která na jih a východ spadají téměř svisle dolů a na západě souvisí nízkým hřbetem s horou Jedlová. Ze severní strany jej chránily příkopy a hradby. Tolštejn měl vynikající strategickou polohu, která umožňovala hlídat jediný schůdný přechod z Lužice na českou stranu Lužických hor. V průběhu dějin ho vlastnili Vartenberkové, Berkové, Šlejnicové i další majitelé. Hrad dal název okolnímu panství s názvem tolštejnské.

V 17. století byl opuštěn a začal chátrat, později se stal vyhledávaným turistickým cílem, s nímž se spojují návštěvy známých osobností i místní pověsti. V současnosti je to zřícenina, která je chráněna jako kulturní památka České republiky Je volně přístupná, v jejím areálu se nachází placená skalní vyhlídka umožňující pohled na území Čech a Saska. Tolštejn je i významnou botanickou lokalitou s výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin.
43 fotek, 11.5.2017, 86 zobrazení, 50 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, příroda
169 fotek, 27.5.2017, 181 zobrazení, 38 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, příroda
Report z návštěvy starých cínových štol u Nového Města pod Smrkem

První písemná zpráva o cínu na severních svazích masívu Smrku je z roku 1576. „Cínová horečka" vypukla v osmdesátých letech toho století.Cín se těžil na české straně hor v řadě štol na třech místech. S těžbou se začalo pravděpodobně na Svinském vrchu nad Ludvíkovem, odkud je z listin známo i nejstarší, dnes již neexistující důlní dílo Asser (nazvané po jménu horníka) z roku 1576 a málo dochovalá štola Všech svatých andělů (1582) a na blízkém Závorníku Svatý Vavřinec (1585). Prakticky současně se těžba přesunula i na sousední vrch Měděnec a na vedlejší, pouze tokem Lomnice oddělenou Rapickou horu. Z dochovaných horních dél jsou známa data otevření u štol: Nebeské vojsko (1580), Erasmus (1580), Bohatá útěcha (1581), Beránek Boží (1582), Petr a Pavel (1583), Rapold (1585), Blažená bohatá útěcha (1585). Nejmladším datovaným dolem, který se ale zachoval jen ve zbytku, je Kateřina (1611).
Kromě děl, v nichž se těžilo, bylo nutno pracně hloubit i tzv. dědičné štoly, které sloužily k odvodňování dolových polí. Protože nepřinášely přímý užitek, spojovali se finančně k jejich hloubení majitelé všech okolních horních děl.
Po válce byl od roku 1953 prováděn na Rapické hoře i Měděnci moderní rudný průzkum a kromě získávání vzorků ve starých štolách byly vyraženy nejméně tři štoly: Světlana, František a Josef. Geologická zpráva, která tehdy vznikla na základě průzkumu podzemního cínového bohatství nitra Jizerských hor uvádí, že bilanční zásoby kasiteritu zde jsou a rudy je dokonce značné množství, ale je tak rozptýlena, že by se v současnosti nevyplatilo ji těžit.
83 fotek, jaro 2016, 133 zobrazení, 78 komentářů | dokumenty, události
Bitva u Liberce byla jedna z bitev sedmileté války, která se odehrála 21. dubna 1757 v okolí dnešního města Liberce
V říjnu roku 1756 se po bitvě u Lovosic podařilo pruským vojskům zmocnit téměř celého Saska. Proti nim se podél severočeských hranic rozestavila vojska rakouská a svedla s protivníkem několik šarvátek. Od listopadu se pak rakouské síly začaly opevňovat také v Liberci, kde se usadily na pravém břehu Nisy a za pomoci místních obyvatel zbudovaly řadu opevnění. Nejsilnějším z nich byla pozice artilérie na Keilově vrchu.

V dubnu roku 1757 tak proti sobě stála přibližně dvacetitisícová pruská armáda utábořená kolem Žitavy pod velením vévody Augusta Wilhelma Braunschweig-Beverna a rakouské sbory v okolí Liberce a Jablonného čítající na 26 000 mužů. Rakušané pod velením polního maršála Lascyho stáli podél Nisy: pravé křídlo od Keilova vrchu (dnes část Nové Město) směrem do Ruprechtic až k dnešnímu kostelu Matky Boží U Obrázku, slabší levé křídlo se táhlo planinou mezi Františkovem a Růžodolem až někam do prostoru dnešních Karlinek. Podle rakouského plánu měly zasáhnout pruský týl výpadem přes Chrastavu oddíly maršála Maquira dislokované za Ještědským hřebenem o síle zhruba 10 000 mužů.

Pruská vojska překročila hranice 20. dubna 1757 a postupovala proti proudu Nisy, po cestě obsadila Hrádek nad Nisou, Grabštejn a Chrastavu a do večera pronikla až k Horní Suché. Před rozbřeskem tak proti sobě stálo asi 16 000 pruských a přibližně 10 000 rakouských vojáků levého křídla podporovaných dalšími 7 000 vojáky křídla pravého pod velením hraběte Lascyho.
29 fotek, léto 2016, 355 zobrazení, 89 komentářů | cestování, krajina, příroda, zvířata
Kolonie syslů na okraji Radouče se utěšeně rozvíjí. Přestože před několika lety bylo setkání se syslem spíše zvláštností a tento kriticky ohrožený druh z Mladé Boleslavi téměř vymizel, protože zarostlý terén, v němž sysli neměli přehled o predátorech, jim k životu nevyhovoval, dnes patří návštěva a především krmení těchto hlodavcům k jedné z velkých kratochvílí celých rodin.
V teplých letních dnech se pouhých několik desítek metrů za zástavbou sídliště scházejí lidé vybavení sedátky a igelitovými pytlíky plnými oříšků, okurek nebo mrkví a sledují cvrkot, který v kolonii panuje. Malí drzouni už se nerozpakují vlézt si za potravou člověku třeba na klín. Při pozorném sledování dříve králičích nor lze napočítat i víc než stovku hlodavců.
Ochránci přírody však dlouhodobě upozorňují, že krmení syslů není dvakrát vhodné zvířata přestávají vnímat nebezpečí a místo hledání potravy stále více spoléhají na lidi. Přestože cedule, které informovaly o zákazu krmení i o ideální potravě syslů, vandalové zničili, je třeba dodržovat zásady a zvířata krmit alespoň tím, co je pro ně přirozené, tedy zrním, zeleninou a ořechy.
Zdroj: http://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/populace-syslu-na-radouci-behem-let-dramaticky-narostla-20150730.html

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.